| Význam krevních nátěrů | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| home | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Krevní nátěry zhotovujeme pro posouzení morfologie
jednotlivých krevních elementů, zjištění přítomnosti krevních parazitů a
především pro stanovení procentuálního zastoupení jednotlivých druhů
bílých krvinek.
Bílých krvinek je v krevním nátěru výrazně méně než červených a jejich rozložení v nátěru nemusí být pravidelné. Často jsou větší buňky (neutrofily, monocyty) více při okrajích. Proto je nutné prohlížet preparát systematicky meandrovitým způsobem po celé šířce nátěru. Odečítat začínáme v místech, kde se již krvinky navzájem nepřekrývají. Běžně se odečítá 100 leukocytů. Před začátkem odečítání je vhodné si připravit tabulku, do které si během počítání zapisujeme získané počty (viz tabulka č. 1). Nakonec tedy získáme procentuální zastoupení jednotlivých typů bílých krvinek. Na základě změn v tomto zastoupení jsme schopni lépe diagnostikovat eventuální onemocnění či stav organismu. V tabulce č. 2 jsou uvedeny fyziologické hodnoty diferenciálního rozpočtu leukocytů u vybraných druhů zvířat.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| home |